Kostel sv. Rocha

Podle tradice stávala na tomto místě ve Slopném dřevěná kaplička, kterou postavili slopenští křesťané na poděkování za odvrácení morové rány. Kdy to bylo, se nedochovalo. V archivu Kurie Arcibiskupství olomouckého jsou uchovány doklady v latinském textu o obci Slopné tohoto znění: „Občané vsi, zvané Slopna, náležející k újeztské farnosti v době poslední morové nákazy na Moravě roku 1715, když tento zahubil asi 30 osob, dle slibu a se souhlasem nejdůstojnější biskupské konzistoře, zbudovali dle uvedeného úmyslu kapli k poctě sv. Šebestiána a Rocha, patronů proti zhoubnému moru. Obyvatelé této obce – jakým duchem vedeni nevím, po dva roky nyní na mne velmi naléhají a se zápalem touží, aby v uvedené kapli mohli mít aspoň čtyřikrát do roka oběť mše svaté a to v tyto dny:

  •   v neděli v oktávu svatého Rocha,
  •   v bezprostředně následující den requiem za duše zemřelých, zvláště za ty, kdo v onom moru zemřeli,
  •   protože v našich horách většinou žijí z chovu dobytka, v neděli po svátku patrona proti moru dobytka – sv. Vendelína, jehož den je v kalendáři uveden 10. července,
  •   v některý den z prosebných dnů.

Ignác Antonín Koboš, farář v Újezdě

Tolik z dopisu faráře. Rozhodnutí konzistoře ze dne 25. března 1750: „Žádosti se vyhovuje. První mše sv. vždy v pondělí prosebných dnů.“ Tato dovolení se udělovala zpravidla na určitou dobu.
Dopisem ze dne 2. července 1784 žádá farář František Toman o prodloužení fakulty sloužení mše svaté ve Slopném. K žádosti uvádí: „Kaple sv. Rocha ve Slopném má úplný inventář pro tyto slavnosti potřebný. Farníci slopenští mají velikou radost z těchto pobožností. Kapli udržují v pěkném pořádku. Kněze a ostatní sluhy honorují dle cynozury a vzorně se při službách Božích chovají.“
Pozdější indult uchovaný v archivu Kapitulní Konzistoře v Olomouci a nyní ve Státním archivu v Olomouci stanoví ohledně konání bohoslužeb ve slopenské kapli:

  •   Mše sv. ve středu prosebných dnů
  •   Mše sv. v neděle v oktávu Božího Těla s průvodem
  •   Mše sv. v neděli po svátku Navštívení Panny Marie
  •   Mše sv. v neděli po svátku sv. Rocha (16.8.).
  •   Mše sv. v pondělí po svátku sv. Rocha (zádušní mše sv.)

Z uvedených dokladů je patrno, že mše svaté bylo povoleno sloužit ještě v původní dřevěné kapli od r. 1750. Pro tento účel byl roku 1747, dne 20. srpna posvěcen přenosný oltář. Ostatky svatých mučedníků Inocence a Simpliciana do něj uložil při posvěcení oltáře uložil titulární biskup termopolitánský, prelát katedrálního kostela v Olomouci, infulovaný probošt a arcijáhen brněnský Otto, hrabě z Hungersbachu.
Tyto ostatky svatých mučedníků byly pak uloženy do nového oltáře, pořízeného obětavostí slopenských rodáků žijících v USA, zvláště pak pana Petrů, pocházejícího z domu č.p. 29. Tento oltář byl zbudován v roce 1925 a stál asi 10.000,– Kč.
Letopočet na kamenné tabulce zděné kaple sv. Rocha udává datum 1824, což svědčí o jejím vybudování, resp. dokončení. Stavitelem této kaple byl dle vyprávění nějaký Juřica z Haluzic. Kaple byla kryta původně šindelovou střechou, která byla ještě před první světovou válkou nahrazena zinkovým plechem, v roce 1985 byl tento plech nahrazen plechem měděným. Kaple neměla vlastní zvonici, malý zvonek byl umístěn v průčelí, v okně štítu nad vchodem do kaple. V roce 1987 byl tento původní malý zvonek nahrazen zvonem větším z Újezda.
Slopenští občané se o kapli po celou dobu pečlivě starali a dle svých možností v jednotlivých obdobích ji také sami udržovali. Kromě výše uvedených pěti mší svatých, které byly slaveny prakticky až do roku 1991, scházeli se věřící do kaple ještě k různým pobožnostem a to v měsíci květnu na májové pobožnosti, v postní době k pobožnosti křížové cesty a o vánocích. Z posledních správců kaple je třeba vzpomenout pana Františka Elšíka, Slopné č. 14, Antonína Váňu, č. 70, Františka Váňu, č 135, Josefa Kováře, č. 109 a Evžena Trunkáta č. 172.

V roce 1991 navštívil duchovního správce v Újezdě P. Jana Můčku tehdejší starosta obce Slopné pan Ing. Antonín Váňa. Při přátelském posezení se zmínil o tom, že by věřící v obci Slopné s povděkem přijali, kdyby mše svatá v jejich kapličce mohla bývat častěji a sice každý týden ve středu. Újezdský farář, kterému v tu dobu přibyla péče o filiální kostel v Drnovicích, jež byl 21. července 1991 slavnostně posvěcen a v němž byly již pravidelné bohoslužby třikrát v týdnu, považoval tento požadavek za vhodný, zvláště když asi po jeden a půl roce působení poznal obec Slopné, kde ačkoliv pravidelné bohoslužby nebyly, měli svou scholu děvčat, i své ministranty, kteří obětavě dojížděli do farního kostela. Pravidelným slavením mše svaté bylo umožněno v kapli uchovávat Nejsvětější svátost oltářní po celý rok. Mše sv. ve středu večer byly hodně navštěvované, vždy byl varhaník, který doprovázel zpěv na harmonium, ministranti a schola. V té době za největší ocenění této služby P. Můčka považuje poděkování zdejší farnice paní A. Hlavenkové, která faráři sdělila, že je šťastná, neboť se dočkala toho, že v jejich obci je v kapličce svatostánek.
Opravdový zájem věřících podnítil P. Můčku k tomu, že rozšířil pravidelné bohoslužby ještě o mše svaté v zasvěcené svátky, které jsou u nás pracovními dny a při některých jiných příležitostech jako je například Popeleční středa.
Zavedením pravidelných bohoslužeb, i když jen v týdnu, se zvětšil provoz v kapli a také nároky na její úklid a údržbu. Správce kaple pan Evžen Trunkát požádal o zproštění této funkce a předal veškerý movitý inventář, o který pečoval na faře v Újezdě.

Novým správcem kaple se stal pan František Hlavička ze Slopného č.p. 77. Bohoslužby každou středu večer a zvláště o svátcích jsou hojně navštěvovány. Když byl v roce 1994 do Újezda ustanoven kaplan, konaly se nepravidelně také mše svaté v sobotu večer s nedělní platností. Pro nedostatek místa v kapli museli mnozí účastníci bohoslužeb zůstávat venku, což bylo nepříjemné zvláště v zimě a za deště. Tyto skutečnosti přivedly duchovního správce k úvahám, jak kapli „zvětšit“. Harmonium bylo přeneseno nejdříve pod kůr, pak se uvažovalo o jeho přemístění na kůr. Tehdy Obecní úřad ve Slopném navrhl harmonium odstranit a zakoupil malé jednomanuálové elektrodigitální varhany, čímž se kapacita kaple zvětšila asi o pět osob, což ale zdaleka nestačilo. Nový správce kaple, pan František Hlavička, původním povoláním zedník přednesl zajímavý návrh vybourat průčelní stěnu kaple a prodloužit kapli asi o 8 metrů, případně zakončit zvonicí. Při informování se na Okresním úřadě ve Zlíně u inspektora kultury, zda kaple není památkově chráněná, po negativním zjištění nabídl pan inspektor kultury Radim Vrla, aby studii na rozšíření kaple zhotovil Ing. Meluzin z úřadu hlavního architekta ve Zlíně. Ten vypracoval dva návrhy, jejichž realizací by obec Slopné získala malý kostelík, v němž by bylo asi 150 míst k sezení a 100 k stání. Po delších úvahách, jak z řad věřících, tak obecního zastupitelstva ve Slopném zvítězila varianta jednodušší – ke kapli bude připojena chrámová loď zakončená prostorným kůrem a jednou věží v průčelí, na které by bylo možné umístit čtyři zvony. Projektovou dokumentaci zpracovali manželé Ing. Tabita a Ing. Jan Mikulcovi z Luhačovic.
Obecní úřad na své schůzi dne 5. srpna 1994 rozhodl darovat stávající kapli i s částí pozemku Římskokatolické farnosti v Újezdě, stavbu kostelíka podpořit darem asi 40000 ks starších, ale kvalitních cihel a jiného materiálu, který obec vlastnila z bouračky obecní budovy. Práce začaly v červenci 1995. Většina prací byla vykonána brigádně, především občany ze Slopného. Pomoc neodmítli však ani farníci z ostatních obcí. Dodávku materiálu a některé náročné práce vykonávali pracovníci firmy Stalo Loučka. Stolářské práce – zhotovení oken provedla firma Brtník z Brna, ostatní, dveře, lavice, zpovědnici zhotovil stolář Josef Machů se synem, z Vysokého Pole. Přáním pana starosty Ing. Váně bylo, aby již o vánocích 1995 byla v kostele půlnoční mše svatá. To však nebylo možné, protože uvnitř kostela stálo lešení, nebyla položena dlažba, ani zazděná okna. Z nové věže však vyzváněl zvon, který byl provizorně upevněn v lešeňové konstrukci.
Kostel byl stavebně dokončen koncem května 1996. Nové zvony z dílny pana Josefa Tkadlece z Halenkova: Maria – naše naděje o váze 240 kg a Josef o váze 180 kg byly v neděli o svátku Seslání Ducha svatého 26. května 1996 otcem biskupem Mons. Josefem Hrdličkou slavnostně posvěceny a tentýž den zavěšeny ve věži. Bylo velmi dojemné, když na závěr mše svaté muzikanti začali hrát děkovnou píseň Bože, chválíme tebe… a z věže poprvé zazněl hlas nových zvonů. Dojmy z této události zaznamenal pro farní kroniku místní rodák, syn správce kaple Roman Hlavička: „Slavnostní mše svaté se zúčastnilo asi 700 lidí ze Slopného a okolí. Při uvítání řekl pan starosta Ing. Váňa, že tento den je pro Slopné malým zázrakem. Jistě s tímto výrokem můžeme plně souhlasit, protože rozezvučené zvony nám budou připomínat, že se máme zastavit a v tiché modlitbě si uvědomit, jakou je Bůh pro nás obrovskou nadějí, jistotou a především se v tichu zamyslet nad svým životem, jestli žijeme jenom pro tento svět, nebo dáváme přednosti vyšším hodnotám.“ Otec biskup v promluvě řekl o zvonech: „Když při svěcení se poklepávalo na zvony položené na zemi, byl to zvuk tupý a nejasný. Až se zvony pověsí mezi nebe a zemi tak jejich tóny budou jasné. To samé je i s člověkem, který lpí jenom na pozemských věcech. Jeho život je neúplný a nejasný. Až se člověk pozvedne mezi nebe a zemi a nechá proudit skrze sebe Ducha svatého, tak má jeho život jasné tóny, utváří se podle našeho Stvořitele a jedině tak dostává náš život smysl a cíl.“
Velký zvon Maria – naše naděje daroval kostelu pan Alois Šůstek ze Slopného. Menší zvon Josef byl uhrazen ze sbírek věřících ve Slopném.
Podlaha kostela je pokryta mramorovou dlažbou. Taktéž oltář je mramorový – dar pana Ing. Zdeňka Machů, mlynáře ze Slopného. Lavice v lodi jsou dubové ve stylu lavic, které již byly ve stávající kapli, pořízeny v roce 1989. Ve stejném stylu byly zhotoveny lavice na kůr, smrkové. V obou případech jde vlastně o kombinaci železa a dřeva. Kovové části lavic, jakož i umělecky tepané mříže do oken, dveří a zábradlí před kostelem zhotovil slopenský rodák pan Antonín Belžík č. 143.
Kostel byl posvěcen v neděli 14. července 1996 olomouckým arcibiskupem Janem Graubnerem. Datum svěcení bylo stanoveno úmyslně, neboť o druhé či třetí neděli červencové se konala ve Slopném tradiční pouť, která neměla liturgického zdůvodnění. Nyní se o této pouti slaví výročí posvěcení kostela. Titulární slavnost – druhá slopenská pouť se slaví vždy v neděli po svátku sv. Rocha, patrona kostela – po 16. srpnu. Celou slavnost svěcení provázelo nádherné slunečné počasí. Světitel kostela ve své promluvě apeloval na farníky, aby si zachovali stále živou víru jako dosud a kostel, který vybudovali, aby nezel prázdnotou, ale byl i v budoucnu zaplněn. Vysvětlil také význam oltáře, který je středem kostela a také stolem hostiny Páně, k níž jsou věřící zváni. Kostel patří k farnosti újezdské jako filiální a nese titul sv. Rocha, vyznavače. Kromě pravidelné mše svaté ve středu, v pátek a v neděli, zůstaly zachovány všechny pobožnosti, které věřící konávali v původní kapli. Pouze slavnost Božího Těla s průvodem dosud nebylo možné obnovit.
Vysvěcením kostela nekončí starost farníků ani duchovního správce o tento stánek Boží. Ačkoliv ke dni svěcení byl kostel v podstatě dokončen, bylo třeba upravit prostranství před kostelem, položit zámkovou dlažbu, což se uskutečnilo v roce 1997. Vytápění kostela bylo zprvu elektrickými akumulačními kamny. Po zavedení plynu v obci v roce 1999 bylo v kostele zavedeno ústřední vytápění na plyn. V červnu 2000 byly pořízeny věžní hodiny, na které přispěli sponzoři: Lesní družstvo, Singulární společnost, Honební společenstvo, p. Karel Mozgva č. 158, p. Ing. Zdeněk Machů č 148, p. Karel Váňa č. 49 a p. Břetislav Petráš č. 185. Zbývající část byla uhrazena ze sbírek.
V nejbližší době plánujeme přistavět u sakristie kostela menší místnost na úklidové věci a sociální zařízení. V budoucnu se uvažuje vybavit sakristii vhodným nábytkem a postavit varhany. Dosud jsou při bohoslužbách užívány malé jednomanuálové elektrodigitální varhany pořízené Obecním úřadem pro kapli. Ve věži je připraveno místo pro další dva zvony, které mají nést jméno: Roch – velký zvon o váze 320 kg a malý „umíráček“ – Vendelín o váze 110 kg.

převzato z webu www.farnostujezd.cz